Historie Sboru dobrovolných hasičů v Lubojatech
Založení Sboru dobrovolných hasičů v Lubojatech,
se datuje k roku 1891. Do jeho čela se v té době postavili Josef Baar a Vojtěch Richter. Majetek sboru byl zpočátku malý a proto byly pořádány různé sbírky a výdělečné akce, aby mohla být zakoupena nejnutnější výzbroj.
Nadšení tehdejších členů, kterých bylo 47, pomohlo k rozvoji hasičského hnutí a v roce 1901 byla zakoupena první ruční koňská stříkačka a postavena požární zbrojnice. Prostředky na tak velké výdaje byly z valné části uhrazeny půjčkou.
Úspěšně rozvíjená činnost hasičského spolku byla přerušena 1. světovou válkou, kdy bylo mnoho členů povoláno na frontu. Činnost hasičského sboru byla v Lubojatech obnovena na valné hromadě v roce 1919. Předsedou nového výboru se stal František Vavrečka a velitelem Vojtěch Richter. V roce 1920 činila členská základna již 65 členů a sbor zasáhl na požárech v Lubojatech, Bílovci, Bítově a Velkých Albrechticích. V roce 1923 byly zakoupeny hadice za 3 tisíce a stejnokroje s pracovními obleky za 4300 korun.
V roce 1926 byla rozšířena požární zbrojnice a pořízena druhá ruční stříkačka. U Kampeličky byl v té době
sbor zadlužen částkou 7200 korun.
V roce 1931 má výbor toto složení: Starosta Josef Richter, zástupce František Gallus,
jednatel František Vavrečka, pokladní Karel Richter a velitel Teofil Baar. Sbor má tento inventář: 95 přileb, 37 sekyrek,
36 pásů, 39 pracovních blůz, 220m. hadic, 18 savic, 3 proudníky a ve zbrojnici jsou dvě stříkačky.
Těžký úder zasadilo rozvoji hasičského hnutí v Lubojatech obsazení obce německým vojskem. Poslední schůze se konala 22.ledna 1939. Dlouholetý bratr, funkcionář, řídící učitel místní školy pan František Vavrečka je nucen, ve snaze uniknout před Gestapem, opustit s celou rodinou obec Lubojaty. Při loučení nikdo z členů sboru netuší, že je to navždy.
Po dobu okupace se činnost omezila pouze na hašení požáru v Bítově a Bravanticích. Velitelem sboru byl Josef Seidler č.100, starostou Josef Richter č.95. Při osvobozovacích bojích vyhořel dům Josefa Richtera č.102 a stodoly Josefa Hořínka, Karla Seidlera, Jana Seidlera a Františka Lindovského. Zásah nebyl v palbě osvobozovacích jednotek možný.Při osvobozovacích bojích zahynuli z řad občanů Josef Tomášek a Robert Němec.
V koncentračním táboře byl umučen řídící učitel a funkcionář sboru pan František Vavrečka. K uctění jeho památky byla ve školní budově umístěna pamětní deska.
První valná hromada po 2. světové válce se konala v místním hostinci 16. února 1946.
Byl zvolen nový výbor ve složení: Předseda Ervín Němec, velitel Hugo Seidler, náměstek Otto Tomášek,
vzdělavatel Bohumil Peš, místovelitel Leo Němec, zbrojmistr Vojtěch Richter a samaritán Jan Richter.
Příspěvky byly stanoveny ve dvou výšich: Činný člen 5,-Kč, přispívající 10,-Kč.
KATEGORIE - Archiv aktualit, Kroniky a historieListopad 2nd, 2007
15. června 2008 v 16:23 hodin
nonono!!!